Acer LU.S820B.170 Bedienungsanleitung Seite 5

  • Herunterladen
  • Zu meinen Handbüchern hinzufügen
  • Drucken
  • Seite
    / 84
  • Inhaltsverzeichnis
  • LESEZEICHEN
  • Bewertet. / 5. Basierend auf Kundenbewertungen
Seitenansicht 4
P
řed padesáti lety byly naše vědo-
mosti o vesmíru velmi skromné.
Kdybychom vesmír přirovnali
k encyklopedii, byli bychom ně-
kde na první stránce u písmene
A; pouze dedukcí bychom mohli učinit závěr,
že zřejmě pokračuje písmeny B a dalšími.
A to lidé sledují noční oblohu po tisíce let.
Před šesti tisíci lety astronomové v Mezo-
potámii šplhali na vrcholky pyramid nazýva-
ných zikkuraty a pozorovali hvězdnou oblo-
hu. Před čtyřmi tisíci lety byl v Karnaku
v Egyptě postaven chrám Amen-Ra tak, aby
hlavní osa stavby byla ve směru západu
slunce v době letního slunovratu. Řecký ma-
tematik a astronom Hipparchos v roce 134
před naším letopočtem sestavil pravděpo-
dobně jako první katalog hvězd a zavedl po-
jem hvězdná velikost.
Víme toho málo
Až do příchodu výkonných pozemních a kos-
mických dalekohledů mělo lidstvo pouze teo-
retickou představu o bohatosti a rozsahu
vesmírného prostoru a hvězdných tělesech,
které jej vyplňují. I v současnosti toho víme
jen o málo víc.
Moderní astrofyzikové používají výkonné
počítače, které pracují v rozsáhlých paralel-
ních clusterech ke studiu elektromagnetické-
ho pole vyzařovaného z „blízkých“ i „vzdále-
ných“ hvězd. Výsledky jsou ohromující. No-
vé informace o teplotách hvězd, jejich che-
mickém složení a rychlosti „hvězdného vět-
ru“ je vedou k závěrům, které bychom si ne-
dokázali představit ani v nejdivočejších
snech.
Moderní astrofyzikové nemusí jen sledo-
vat noční oblohu, často také musí vyvíjet
vlastní zdrojové kódy, které jim pomáhají
otevírat svět hvězd a další kousky vesmíru.
Informace nese spektrum
Nesmírným zdrojem informací o vesmíru
a hvězdách je stelární spektrum – elektro-
magnetické vlny vyzařované hvězdami a při-
jímané pozemskými stanicemi v celém re-
gistrovatelném spektru vlnových délek.
Clustery počítačů paralelně analyzují a vy-
hodnocují údaje zachycené pozemními
observatořemi rozmístěnými po celé Zemi.
Analyzují se údaje z mnoha vesmírných ob-
jektů: od supernov a explozí nov až po „nor-
mální“ hvězdy, červené trpaslíky a obří pla-
nety.
Vědci v posledních několika letech objevili
několik desítek nových planet mimo naši slu-
neční soustavu a tyto nové plane-
ty jsou relativně blízko
svým sluncím. Počíta-
čovou analýzou
spektra se astro-
fyzikové mo-
hou dovědět
o těchto
hvězd-
ných sys-
témech
mnoho
nových
infor-
mací.
Studiem
stelární-
ho spekt-
ra je mož-
né podívat
se daleko do
budoucnosti, i
když zkoumané záření je ve skutečnosti tře-
ba miliony let staré. Toto odvětví astronomie
by se proto mohlo klidně také nazývat nebes-
kou archeologií.
Astronomové se shodují v jedné věci: ni-
kdo nemá ani vzdálenou představu, kolik
hvězd je ve vesmíru a kolik planetárních sys-
témů kolem nich krouží. Miliardy. Člověk,
který pozoruje ze Země noční oblohu pros-
tým okem, vidí maximálně 3 000 hvězd. Cel-
kem by jich z obou zemských polokoulí viděl
pouze 6 000. Všechny se nacházejí v naší ga-
laxii – Mléčné dráze.
Vzdálenost a čas
Vše, co vidíme z Androme-
dy, se odehrálo před dvě-
mi miliony lety. Co se
rozprostírá dále?
Problém fyziků
a astronomů ne-
představuje
pouze vzdále-
nost. K řešení
takových otá-
zek je třeba
striktní věda
a velká před-
stavivost.
Víme již
dlouhou dobu,
že vesmír expan-
duje. Také nyní
víme, že vesmíru
je asi patnáct mili-
ard let. Nemůžeme
však říci, že není starší,
protože světlo z objektů na
okrajích vesmíru k nám ještě ne-
dorazilo. Vědci také soudí, že expanze ves-
míru se zrychluje, což se zdá opravdu podiv-
né. Zjišťujeme toho o vesmíru opravdu mno-
ho, ale mnohem více toho stále nevíme.
Informací o nových objevech ve vesmíru
přibývá tolik, že jimi můžeme být zahlceni.
Nové planetární systémy jsou objevovány až
v posledních pěti letech. Naše pochopení je-
vů, jako jsou například červení trpaslíci, je
velmi povrchní a útržkovité. A ve vesmíru
existuje mnoho dalších objektů, které zůstá-
vají téměř úplně neznámé.
Referenční modely
Jak vlastně astronomové zkoušejí porozu-
mět objektům ve vesmíru, které jsou tak
vzdálené, že světlo z nich vidíme na Zemi až
po milionech let? Jednou z odpovědí je vy-
tvoření počítačových modelů, které simulují,
co astronomové vědí o nebeských tělesech.
Tyto modely slouží jako referenční, takže
v nich lze srovnávat nové objevy. Zní to sice
jednoduše, ale není tomu tak.
Některé hvězdy se modelují snadněji než
jiné. U většiny velkých a horkých hvězd mo-
dely předpokládají, že hvězdná plazma je
v termodynamické rovnováze, neboli že jsou
stabilní a drží pohromadě. Není tomu tak
u chladnějších hvězd s malou hmotností ne-
bo u hvězdných explozí (novy a supernovy).
Tyto hvězdné objekty vysílají extrémně kom-
plexní spektrum záření a zatím se vzpírají
počítačovým analýzám. Pro astronomy je na-
8
Computer 19/02
Další informace o časopise Computer hledejte na adrese computer.cpress.cz
www.ian.cz, www.astro.cz
Témata
Uživatel
Digitál
Speciál
Magazín
Internet
Rozplétání
tajemství hvězd
Moderní astronomie se bez počítačů neobejde
Jiří Horal
Běžte se projít po břehu vodní nádrže se skleničkou v ruce. Zastavte se a na-
berte do ní vodu. Jestliže kapky vody ve skleničce představují hvězdy viditelné na
noční obloze prostým okem, pak zbylá voda v nádrži představuje vesmír a každá
kapka vody jednu hvězdu ve vesmírném prostoru. Ovšem i tohle srovnání pokul-
hává, skutečnost přesahuje možnosti našeho chápání. I s nejvýkonnějšími dale-
kohledy vidíme pouze světlo hvězd, které je na cestě jen miliony let.
Trendy
Nikdo nemá ani přibližnou
představu, kolik hvězd je ve
vesmíru a kolik planetárních
systémů kolem nich krouží.
Seitenansicht 4
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 ... 83 84

Kommentare zu diesen Handbüchern

Keine Kommentare