Acer LU.S820B.170 Bedienungsanleitung Seite 69

  • Herunterladen
  • Zu meinen Handbüchern hinzufügen
  • Drucken
  • Seite
    / 84
  • Inhaltsverzeichnis
  • LESEZEICHEN
  • Bewertet. / 5. Basierend auf Kundenbewertungen
Seitenansicht 68
K
aždý den to zažívá drtivá většina
z nás. Takřka vše se nám zdá drahé,
ne-li předražené. Mnohé dokonce ne-
dostupné. Sami pro sebe se ptáme, jak je to
vlastně možné, sériová výroba jednoho kusu
fotoaparátu (notebooku, auta, přehrávače,
videokamery – doplňte si sami) přece nemů-
že být tak drahá.
Ceny a vývoj
Ceny bývají stanovovány na základě mnoha
faktorů. Vždy je ale cílem zisk, obvykle pro
všechny zúčastněné články řetězce: od vývo-
jářů až po koncové prodejce. Jenže ono se řek-
ne zisk – někomu stačí procento, jinému je
málo procent padesát. Podívejme se ale na
zisk výrobce konkrétního produktu, pro jed-
noduchost můžeme zůstat třeba u digitálního
fotoaparátu. Z ceny každého prodaného kusu
směrem do obchodního řetězce musí výrobce
odečíst náklady na materiál, budovy, výrobní
linky, marketing, reklamace a běžné provozní
záležitosti. A pak možná dojdeme k hrubému
zisku. Možná? Ve skutečnosti vůbec ne. Nej-
podstatnější z dosud nezmíněných položek je
z pohledu stanovování cen vývoj daného zaří-
zení, včetně předchůdců a následníků.
Je to drahé
Právě vývoj představuje pro výrobce jednu
z největších nákladových položek vůbec. Je
proto pochopitelné, že do tvorby ceny musí
být tyto náklady zahrnuty. Ačkoliv se ve sku-
tečnosti jedná i o miliardové částky v dola-
rech, každý z nás – koncových uživatelů za-
platí „jen“ pár tisíc v korunách. Samozřejmě
díky celkovému počtu prodaných kusů. Vý-
robci mají k dispozici přesné kalkulace o tom,
pod jakou hranici nemůže cena výrobku kles-
nout a kolik se musí prodat kusů, aby bylo
dosaženo zisku. A je-li výrobek úspěšný, mů-
že dojít k razantnímu snížení cen právě až po
dosažení stanoveného počtu prodaných ku-
sů. Nejde přitom jen o to, aby se zaplatil vý-
voj konkrétního typu, ale také předchozích
neúspěšných modelů a získala se finanční re-
zerva pro další technologický vývoj. Ani nej-
větší a finančně nejvíce zajištěné společnosti
si nemohou v dlouhodobém horizontu dovolit
investovat do jednoho neúspěšného a nepro-
dejného produktu za druhým.
Kde končí náklady
Vývoj ale zdaleka nesouvisí jen se samotnou
cenou. Velký vliv má také na uvádění nových
modelů a podporu modelů stávajících. Dokud
není dosaženo minimálního požadovaného
množství, nemohou výrobci příliš spěchat
s uvolněním modelu nového. Pochopitelně za
předpokladu, že současný model není propa-
dákem nebo nejde o konkurenční boj. Mnoh-
dy tak dochází k zajímavým situacím, kdy ne-
ní technologický problémem uvést na trh za-
řízení s převratnými funkcemi. Jeho uvedení
by se jednouše nevyplatilo ekonomicky – za-
řízení by muselo být příliš drahé, aby pokrylo
všechny související náklady.
Celá situace je samozřejmě nepoměrně
složitější, než by se mohlo na základě před-
chozích odstavců zdát. Cenu každého zaří-
zení a služby určuje mnoho faktorů a jedním
z nich je právě vývoj. A i když si můžeme
myslet, že bychom byli schopni dané zaříze-
ní vyrobit a prodat za poměrně nižší cenu, je
to ve skutečnosti iluze. Při mnohem nižší ce-
ně bychom totiž neměli z čeho vývoj zaplatit
a v konečném důsledku bychom tedy nedosa-
hovali zisku, ale ztráty. Buďme proto ke
koncovým cenám shovívavější a pokud si již
chceme stěžovat, čiňme tak směrem
k mnohdy přemrštěným procentuálním zis-
kům obchodníků.
5097
Vývoj se musí zaplatit
Marek Kocan
Cenu každého zařízení a služby
určuje mnoho faktorů a jedním
z nich je právě vývoj
Computer 19/02
K předplatnému Computeru můžete získat výhodné „Byznys předplatné“. Více na straně 114
97
Témata
Uživatel
Digitál
Speciál
Magazín
Internet
INZERCE
V
hlavním městě Maďarska se roku
1926 narodil velký milovník matema-
tiky, ale také filozofie. Blížící se váleč-
né události však způsobily, že od roku 1940
se John Kemeny mohl považovat za Ameri-
čana. Díky svému zájmu o praktické
využití různých vědeckých disciplín
a příchodu do armády se stal ve svých
devatenácti letech členem Neuman-
nova týmu v rámci projektu Man-
hattan. Po válce dokončil studia a ak-
tivně začal působit ve školství. Mimo jiné od
roku 1954 také jako šéf věhlasného Depart-
ment of Mathematics na univerzitě
v Dartmouthu. Největší chvíle představující
vstupenku do historie ale měla teprve přijít.
Pro usnadnění studentské práce zaměře-
né na paralelní běh aplikací vytvořil John
Kemeny v roce 1964 první skutečně snad-
no použitelný programovací jazyk. Imple-
mentace tohoto jazyka vytvořeného za po-
moci profesora Thomase Kurtze byla na po-
čítači General Electric GE-225 skutečně sro-
zumitelná a plně dostála názvu jazyka – BA-
SIC. Programovacím jazykům s tímto ozna-
čením se dnes vyčítáno mnohé. Pravdou ale
zůstává, že na svoji dobu umožnil BASIC
takřka zázraky – včetně zmíněného
paralelního zpracování.
Jako jeden z prvních začal Kemeny
na začátku sedmdesátých let minulé-
ho století používat počítačový termi-
nál pro práci z klidu domova. Svou
předpovědí, že za patnáct, dvacet let to bu-
de naprosto běžné, se trefil do černého.
Dlouholetá spolupráce s profesorem
Kurtzem nakonec vyústila roku 1983 v za-
ložení společnosti True Basic, která byla za-
měřena právě na nové verze BASICu. I přes
své úspěchy zůstal John Kemeny skromným
člověkem a například i studenti ho oceňovali
za jeho vstřícnost a umění naslouchat a po-
chopit.
Marek Kocan
5222
Osobnosti IT – John George Kemeny
Seitenansicht 68
1 2 ... 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 ... 83 84

Kommentare zu diesen Handbüchern

Keine Kommentare